Trčkové z Lípy - historická rešerše + návrh na video
Mikuláš Trčka
Německý Brod se dostává do majetku Trčků z Lípy patrně r. 1436 od Zikmunda Lucemburského. Po nejasném období a rozporech ve vlastnictví Mikuláš I. Trčka z Lípy potvrzuje Německému Brodu jeho privilegia v r. 1442. Mikuláš I byl utrakvistický šlechtic blízký Jiřímu z Poděbrad (od r. 1452 byl jeho rádcem). Měl ale dobré vztahy i s katolickým Oldřichem z Rožmberka. Mikuláš měl díky tomu mnohdy v nejvyšších kruzích roli. Jako vhodné místo pro setkání mocných pak bylo často vybráno i jeho město Německý Brod díky své strategické poloze na rozhraní Čech a Moravy.
Z výpravy do Vídně s Jiřím z Poděbrad přivezl Mikuláš I. přivezl do našeho města zvon Vilém.
Burian, Zdeněk, Mikuláš (II)
Bratři původně drželi trčkovské panství společně. Po smrti Zdeňka si ho zbylí bratři rozdělili. Lipnické panství spolu s Německým Brodem získal Burian. Město na pomezí Čech a Moravy byla ideální zastávka na důležité cestě nebo ke shromáždění vojenských kontingentů - 26. 3. 1454 zde přespal Ladislav Pohrobek (potvrdil měšťanům starší privilegia).
Burian I. byl jako jeho otec blízký Jiřímu z Poděbrad. Ten mu proto 1458 svěřil velení výpravy proti odbojné Jihlavě. Potvrdil také městu privilegia udělená předchozími panovníky.
Burian I byl mluvčím utrakvistického rytířského stavu a strážce korunovačních klenotů
Roku 1468 - uherský král Matyáš vstupuje do války proti Jiřímu z Poděbrad a Burian umírá.
Správu Německého Brodu přebírá Mikuláš (poručník synů po Burianovi).
Na poli u Německého Brodu shromaždiště vojska Jiřího z Poděbrad k tažení na Moravu proti Matyášovi Korvínovi. Německý Brod byl také místem sněmovních setkání - 1472 sněmy ustanovující pravidla vedení konfliktu: v každém kraji zvoleni dva správci z každé strany jako garanti - v Čáslavském kraji to byl německobrodský pán Mikuláš Trčka z Lípy. Roku 1479 pak předává panství předává synovci Mikuláši (III).
Mikuláš (III)
Dosáhl v roce 1480 potvrzení privilegií města králem Vladislavem + právo užívat k pečetění červený vosk.
Mikuáš III. po získání Lichtenburku předává Německý Brod bratru Burianovi (II).
Burian(II)
Burian II. Byl muž vysoké politiky, podkomoří Království českého, hejtman Čáslavského kraje, který zároveň disponoval obrovským majetkem.
V roce 1509se dostalo Německému Brodu velké pocty: král Vladislav Jagelonský svolává všechny pány, rytířstvo i Pražany k městu, aby jej a jeho syna Ludvíka náležitě přivítali.
Díky Burianovi II. Roku 1520 získal Německý Brod právo konat druhý výroční trh (od nového krále Ludvíka).
Jan
Po Burianově smrti 1522, převzal panství jeho syn Jan a vymohl ještě v témže roce potvrzení privilegií + právo dolovat drahé kovy na svých dědičných statcích.
O tři roky později dostali měšťané od krále právo svobodně odkazovat majetek. V roce 1538 byl Burian II. označen jako rytíř. O dva roky později umírá, jeho synové jsou stále nezletilí.
Burian (III)
Jeden ze synů, Burian III. Se ujímá panství v roce 1544 a dělí si jej s Bratrem Ferdinandem. Postupně jej rozprodávají, až v roce 1560 prodávají Lipnici s Německý Brod Františku hraběti z Thurnu.
Hrabě František Thurn
Ve vztahu k poddaným byl častěji zastupován úředníky zatímco Trčkové své državy spravovali více osobně. V roce 1565 Německý Brod získal od hraběte práva jako česká královská města (z pozice vrchnosti, ale bez potvrzení panovníka): zbavení dědičné poddanosti a člověčenství. Do té doby poddaný obdělával půdu a za to odevzdával dávky, úrok, naturálie a konal robotu; poddaný byl vázán "na těle", což znamenalo, že se nemohl bez svolení pána a výhostního listu oženit, stěhovat. Práva zahrnovala i volný prodej, odkazování majetku, svobodná volba životních partnerů, šenkování vína + potvrzení předešlých trčkovských privilegií a zvyklostí výběru dávek .
Thurn jakožto císařský palatin mohl udělovat erb a v roce 1566 město získalo nový znak věže s bránou. Do té doby měl erb pánů z Lichtenberka.
Synové hraběte v roce 1588 potvrzují městu všechna privilegia a rozšiřují ie o patronát nad kostely a farami a osvobození od dědičné poddanosti.n Měšťané si sami volili správce obecních důchodů a rychtáře nově pod vedením konšelů. Thurnům se za vlády Rudolfa II. podařilo nakonec i zapsat privilegia do zemských desek, což se rovnalo potvrzení císařem. Privilegia byla rozmnožena za úplatu - město Thurnům půjčovalo velké finanční obnosy a za to privilegia získávalo. V roce 1595 Thurnové panství prodali Janu Rudolfu Trčkovi, ale bez Německého Brodu - ten k panství přidán až 1600 a potvrzena privilegia.
Poslední Trčkové - Jan Rudolf trčka, Marie Magdalena (manželka), Adam Erdman (syn)
Jan Rudolf Trčka je označován za dobromyslného a záměrně politicky nevýrazného – na rozdíl od své manželky.
Po bitvě na Bílé Hoře 1621 čelil obvinění z podpory stavů a na rozkaz Karla z Lichtenštejna byl uvězněn (podle tradice ve svém domě v Německém Brodě). Díky politickému a diplomatickému umu a půjče císaři a polichocení Lichtenštejnovi, které předvedla jeho manželka byl půl roku na to omilostněn
Následně Jan Rudolf s rodinou přestupuje ke katolictví, zůstává ale ke svým utrakvistickým poddaným tolerantní. Ostatní vrchnost to nesla nelibě. Přesto byl v roce 1629 Jpovýšen do stavu říšských hrabat.
Manželka se synem Adamem Erdmanem rozšiřovali panství prostřednictvím nákupů výhodných konfiskátů. Statky také směňoval se svým švagrem, Albrechtem z Valdštejna. Spojení mezi oběma významnými muži bylo i v rovině přátelství.
V roce 1633za nevyjasněných okolností umírá Marie Magdalena. O rok později je Adam Erdman společně s Valdštejnem obviněn ze zrady císaře a zavražděn v Chebu. Právě Adam Erdman se z přepadené společnosti bránil nejdéle kordem v rohu místnosti a skolil několik útočníků.
I přes snahu Jana Rudolfa o sepsání závěti došlo ke konfiskaci rodového majetku, protože nebyla uznána. Bylo veřejně vyhlášeno, aby paměť Jana Rudolfa Trčky a jeho manželky… „za proklatou byla vyhlášena a veškeré jmění a statky po nich zůstalé královské komoře jsou přisouzeny.“
Za Jana Rudolfa se ovšem postavili jeho služebníci a posli, věděli, že jeho postava a “hodná a nerozhodná povaha” nemají co dočinění se synovy činy. Jan Rudolf přežil syna zhruba o půl roku a v září 1634 umírá a s ním vymírá celý rod Trčků z Lípy po meči.
